For you (na rozloučení?)

For you (na rozloučení?)

Anotace: tak trochu vylité moje srdce pro jednu osobu

Už téměř dva měsíce uběhly,
a ubíhat čas bude dál,
tehdy se naše cesty rozběhly,
kéž by sis aspoň teď žil jako král.

Pak jsem byla najednou trochu jiná,
vadila mi v srdci asi hlína,
Alkohol, láska, bolístky a přátelství
k sobě prostě nejdou,
a když já tam hraju hlavní roli,
když se tyhle věci všechny sejdou,
v očích je trochu soli.

Teď den ode dne víc,
protože sbohem chceš mi říct.
Do dalekých končin chceš zmizet,
a já vím,
že mě to bude hodně mrzet.

Zmizela bych nejraději taky,
ale vím, že nebe má mraky,
a ty mraky musí zůstat zatím tam kde jsou,
jen do snů nás možná občas unesou.

Za tu dobu bylo u mě chyb moc,
možná mé srdce prosilo o pomoc.

City k Tobě byly a jsou stále,
nevím, co se mnou bude dále...
Srdce lhát neumí,
třeba mě princ ze snu probudí,
však já ale nechci,
protože sny aspoň nebolí,
ale realita je bohužel vždycky prolomí.

Kéž by si aspoň ty neměl bolístky,
a byl v pohodě,
veškeré věci jen tak nechat náhodě...

Dva měsíce jsou už téměř pryč,
ale i tak za nimi neumím zavřít dveře,
stejně od nich zatím nemám klíč,
jen pocit, že je musím zavřít,
trochu řeže.

I růže má trní,
a to občas udeří,
stejně jako život se houpe nahoru a dolů,
když se něco nedaří.

Nyní jen tak na básníka si hraju,
asi proto, že mám pocit zmaru.
I když u této básně slzy mi tečou,
a střípky mých posledních dní mě drtí,
minuty se podivně vlečou,
je to strach jak ze života či smrti.

Slzy mi nepomůžou,
to vím i sama,
ale udržet nejdou,
ale co,
jednou, časem možná přejdou.

Raději mlčet, než dál psát,
neplakat, raději se smát.
Lehké to nebude,
ale to nevadí,
i ošklivá vzpomínka po čase pohladí.

Vím, že určitě teď se ti jevím v barvách tmavých,
odstín černi a možná šedi,
moje chování bylo jak hodně scén hraných,
není to smíchání bronzu a mědi.
Je to míchání asi mých dvou tváří,
a ta bolavá dělá blbosti,
jen jedna tvář září,
a má v sobě radosti.

Znamenal si pro mě moc,
znamenáš stále,
proklínám nejednu noc.
Chyby tu byly a budou,
asi i proto,
abychom neumřeli nudou.
Jen chci říct,
že Tě mám ráda,
a že vím,
že za spoustu věcí si můžu jen já sama! ...
Autor Aangela, 24.02.2007
Přečteno 367x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

moc hezká básnička, je vidět, že to jde fakt zevnitř...

24.02.2007 13:27:00 | Pixie

ahoj, ta báseň je moc krásná, zaujaly mě tvé rýmy, procítění, které je cítit z každého slova...je to hodně reálné, a proto se mi to líbí.... a neboj bude líp...

24.02.2007 13:19:00 | Arwen.....

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí