vítr šeptá tajemství
skrze zavřené okno
tiše naslouchej
šepotům kolem sebe
slova něžně hladí
kloužou po sametu pleti
můžeš se cítit osamělá
ale slůvka jsou tu s tebou
cinkají a jsou důvěrná
tak jako tvé ruce
horké v místech dotyku
naplněny láskou
Andělko, zrovna mám schovanou s názvem jen vítr ví, asi stejná inspirace námi proudí z dáli. ;-)* ^ST^
25.01.2020 13:30:15 | jenommarie
Těším se na Tvé verše Maruško!!!!! a děkuji:-)
26.01.2020 20:55:54 | Anděl
naslouchám... ST :-))
25.01.2020 12:11:20 | Iva Husárková
Ach děkuji Iví:-)
26.01.2020 20:56:09 | Anděl