Děda
Děda
Obraz dvou za rámem
Pán a paní, voják a děvenka
Žít je krásné,
vzácné chvíle,
fotograf zachytil
Povah z jejich duše
V očích vidno mládí
Jenž něhu něhou hladí
V něm se usmívají
V něm štěstím září
Na společnou budoucnost
se spolu těší
Když dopíjí si z číši slast
Dolejí si čistou vodu
Pak žíli spolu bez příkras
Ze studně nabytého moudra
Srdcem pána a paní
Lásky a pochopení
Lásky a víry
V pohledech věrnost
Ve stáří moudrost
Být si navzájem
Roky i století
Za rámem se zlatými lístečky
Z úsměvů a lásky
životní krusta
další generace
Stejného gusta
Z kláves zní hudba z piána,
Když dáma z přítomna
opouští svého pána
Smutně se loučí
pohledem na
obraz z mládí,
jemně se usměje...
Stařec ji ruku hladí,
pohledem zmrazí čas
Vždyť je to loučení navždycky
Komentáře (20)
Komentujících (10)
Doporučit
Tisk
BRAVO Islo!!! Vždycky takle umírají ale nikdy To není navždy a pro nikoho.
Genetika z mnoha úhlů pohledu si napsala. Všem umřeli ale..
Geneze nepustí. Noví maj stejné genotypy prostě jsou oni.
Takle To Je. Geneze ve Tvém podání je správná. Není co dodat.
Takoví jsme. A.
25.06.2020 01:45:01 | milík
Krásná vzpomínková...škoda jen, že dnešní mládeži už to tolik ,, neříká."
K lidem, kteří spolu ,,jdou" celý život, mám hlubokou úctu.
..ST..
22.06.2020 22:59:35 | Jaruška
Musím říct, že kolem mě a koho znám já, si váží starých a své rodiny. :) Bohužel máš pravdu, slyšíme a čteme pořád... :( hrůza co se to na tom světě děje... Děkuji za tvůj koment :)
23.06.2020 00:15:03 | Isla
Začíná se pozdravem, končí rozloučením.
Je krásné, když mezi tím uplyne půl století...
**
21.06.2020 09:46:16 | JC senior
Krásné milá Islo,
když se úcta a láska spojí
...život se nezdá marný.
A marný není,
cítit tu sílu i z obrazu lze
..je to dar lásky a opory
..i patina umí promluvit. *ST ty duše ;-)*
21.06.2020 08:59:03 | jenommarie
Ne nadarmo si znalci tolik cení obrazy starých Mistrů. Společnost má nelehký úkol je uchránit před různými podmínky zkázy. Stejně tak rodina v sobě :)
21.06.2020 09:22:57 | Isla
A napsala jsi tu návaznost na generaci moc pěkně. Né všude se to zkrátka daří. Máš pravdu, ty zvraty osudů a rozbitých rodin. Když prohlížím staré fotky, tak oči mých předků..také mluví.
Mám o dědovi také napsané..spíše povídání v trochu rýmovaném textu, tu jsem sem ještě nedala. Jsou to jen útržky, opravdu málo, co si pamatuji. Měj se krásně Islo ;-)
21.06.2020 09:27:55 | jenommarie
Vzpomínky jak jantar. Když do moře času ukápne. Pěkné.
20.06.2020 22:55:31 | šerý
Ano šérý, ukápnou i slzy. Někdy moří někdy štěstím. Hlavní je, že jsou. Ale ty tvoje jantarové jsou nejcennější, vždyť pomysli, v nich je život prehistorických stromů,jejich mízy, někdy i hmyzu v nich zakonzervovaných. Baltické moře je na pláž vyplavuje. Děkuji za nápad a tip
21.06.2020 08:53:56 | Isla
Milá Islo, děkuji za vzpomínku..., zrovna před pár dny jsme s mamkou prohlíželi staré fotky... ;)
20.06.2020 22:38:59 | Emily Říhová
To je dobře milá Emily, hlavně si je udržet. Vždy se najde něco, čím nás obohatili. Letní prázdniny u babičky, a už se oblékám do nové teplákové soupravy, která tak specificky voněla novotou, že tu vůní cítím dodnes.Každé prázdniny dvě nové a jelo se do Pardubic za babičkou na 2 měsíce :) A pak těch zážitků... :) a lumpáren :)
21.06.2020 08:37:49 | Isla
Moc hezké, jednu takovou zažloutlou fotografii mám doma, voják a dívenka, můj děda a babička (foto z roku 1917 a prožili společně 67 let), dík za vyvolání vzpomínek. ;-)ST
20.06.2020 19:18:51 | Tomcat
To je dobře, vzpomínky by se měly uchovávat na nejbližší i na důležité události. Děkuji
21.06.2020 08:20:29 | Isla
