TÍHA SMUTKU

TÍHA SMUTKU

 

když noc ještě mladá je

já choulím se do bavlny

místo do tebe

 

a ptám se luny

co otevřeným oknem kouká

a s panem větrem

do mých peřin fouká

 

proč konejšit se sama mám

na pozadí všech tajných snů

horkých slov a orgasmů

 

a do ložnice mé i tvé

tak vpouštět hosty nezvané

a právem glejtu manželského

hostiti je řvaním srdce svého?

 

a perly štěstí lásky naší

vykupovat nocí

ne tou pravou

vzácnou

naší

 

však tou co loupí

nežije

a straší

 

a slzy - ne perly

z té bezradnosti naší

mi polštář smáčí

 

abych ve snách zalovila

slzy v perly proměnila

a náhrdelník žalu

s ránem odměřila

 

na miskách

co nikdy neodváží

lásku žádnou

 

ani naši

 

 

 

Autor Vivien, 22.06.2020
Přečteno 435x
Tipy 41
Poslední tipující: Dejvis, blues, mkinka, mapato, vojtěška, Amiradi, kdotoví, Dávid, Donne, zdenka, ...
ikonkaKomentáře (19)
ikonkaKomentujících (10)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Děkuju Dejve, ano, teď už mžourám, a morf krouží nade mnou, tak do snů ...

30.01.2021 23:44:06 | Vivien

Fantastická z říše snů snových:*) Krásné snění přeji ti***

30.01.2021 23:20:46 | Dejvis

kolik váží smutek?
a jak je bezedný?
proč zapnutý živůtek
je básně rozverný?
když od smutku vyléčit chtěl bych svět
musel odpověď bych znát na miliony vět
jeden smutný řek' mi "hele, květ"
já neviděl ho a na něj si sed
ten smutný se začal strašně smát
a tak zůstalo to už napořád... ...moc hezký, milá Vivien...m

08.08.2020 19:54:44 | mapato

Děkuju mapato, ty víš zač..

08.08.2020 22:35:47 | Vivien

Početla jsem si, pěkné.

22.06.2020 18:54:21 | Donne

Milá Donne, moc děkuji za návštěvu a kladnou odezvu, vážím si. V.

22.06.2020 19:45:38 | Vivien

Luna v lůně hlad a chlad. Když srdce stůně a nechce spát. Smutek by utek, před vůlí změnou. Abrakadabra! Stát se opět vílou, neposednou.

Že ze smutének lože. Ale néé, můjtybóže. Tam se dějí přeci, zcela jiné věci.
Pěkné dílko, Vivien. (Jsem pro "Bezradnou.")

22.06.2020 16:27:33 | šerý

No už aby to bylo, abrakadabra! Šerý, díky za koment, co nedovolí ustrnout :-) Jinak, o změně názvu či aspoň anotaci popřemýšlím, a tos mi připomněl, ty máš občas v názvech přídavné jméno ženského rodu, to je úžasná inspirace :-)

22.06.2020 19:44:36 | Vivien

I my ženy to takhle můžeme cítit :) nejen muži...

22.06.2020 13:49:02 | Isla

Milá Islo, nejsem si jistá, jak přesně vnímat tvůj komentář, nepochybuju o tom, že kladně, a díky ti zaň. To je na poezii kouzelné, že (jak psal Amonasr v komentáři na jinou báseň) "čtením se každá báseň mění". Pokud čtenář najde v poezii další rozměr, dovolím si usoudit, že dílo není marné :-) Udělalas mi radost. V.

22.06.2020 19:38:20 | Vivien

Hodně silná báseň,milá vivi.
Proč štěstí maluje se do řádek,
i smutky tomu své zde dají.
Proč dílky, které mají být,
tak často nezapadají. ;-* *ST

22.06.2020 13:19:16 | jenommarie

Maruško, moc děkuju. Snad ty puzzle života ještě v rozpuku poskládám :-) V.

22.06.2020 19:48:28 | Vivien

Věřím, že ano milá Vivi, snažíme se všichni. Jen máme každý trochu jinou skládačku a jiné dílky:-D* ;-)

22.06.2020 21:06:19 | jenommarie

...nádherně napsané.... smutná beznaděj, zbýt si sama sobě :-):-), ještě, že se máme :-)

22.06.2020 12:50:01 | Martinecka23

Pohrávala jsem si s názvem Bezradná :-) Díky za návštěvu! V.

22.06.2020 12:57:04 | Vivien

Když na to koukám jako na kaligram, připomíná mi to náhrdelník se srdcem uprostřed. Nevím, jestli to byl záměr, ale pěkně to podtrhuje ten obsah. ST

22.06.2020 11:36:18 | Trivius

Prvotní záměr to nebyl, verše vznikly o dost dřív, grafika náhrdelníku až následně po čase. O to víc mě potěšilo tvé vnímání. Moc děkuju, udělals mi tímto postřehem radost. V.

22.06.2020 12:28:24 | Vivien

Vystihls lépe než já, děkuju.

22.06.2020 11:13:14 | Vivien

Smutek, jenž nenachází své dno - sugestivně vyjádřené...

22.06.2020 11:11:34 | Amonasr

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí