Perly smutku navlékám...
Perly smutku navlékám...
Slzy razí si cestu zpoza víček,
putují po tváři, jak hvězdy oblohou.
Hasí žár mých zardělých líček,
klečet já tobě, měla bych u nohou.
Místo nářků, za každý den děkovat,
vidět zítřky v pestrých barvách kvítí.
Být vděčná, že mohla jsem milovat,
a mohla s tebou spojit své žití.
Perly smutku navlékám na nit osudu,
ve vzpomínkách dnes marně hledám.
Jaké to bude, až s tebou nebudu,
ruce k obloze v zármutku zvedám.
Truchlí srdce mé a těch perel neubývá
plné dlaně i klín, ale na niti už místa není.
Za víčky smutek a beznaděj se skrývá,
všechny ty krásné sny upadnou v zapomnění…
Poslední tipující: Iva Husárková, Frr, Kubíno, Jeněcovevzduchukrásného, Rozmarýna, Majda, Z nitra, Marcella, enigman, Eru Alonnar, ...
Komentáře (9)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk09.01.2021 11:11:02 Emily Říhová
Srdce puká bolestí
když láska odvrátila tvář
Kéž brzy najdeš nitku pro štěstí
kam perly radosti zase navlékáš...
Hodně štěstí a sil, milá Pitt (*)
08.01.2021 00:27:29 Z nitra
Máš bohatou obrazotvornost - díky ní to čtenář prožívá s tebou. A to je nejvíc. Dala jsi nám kus ze sebe - díky :o)
06.01.2021 10:03:16 jenommarie
Vzpomínej na to krásné
černej z těch vzpomínek,
buď vděčná za to že jsou
neudus ten krásný plamínek.
Život nám dává ochutnat
v zápětí hodně si vezme.
V duši si musíme zachovat
radost a jenom to krásné.**ST ;)
