Nezbyde nic...
Nezbyde nic...
Až vymažu stopy tvé,
co do srdce si mi vtiskl.
Ztratím s nimi kousek duše své
a vzpomínky, kdy k sobě si mě tiskl.
Nezbyde nic, jen prázdno v těle,
nebudou slzy, smutek, ba ani strach.
Zaniknou vzdechy láskou vřelé,
až ze snů společných zbyde prach.
Umlkne touha, vášeň zhyne,
tvé ruce náhle budou pryč.
V čem mělo by to býti jiné,
ze zoufalství němé prosby křič.
Shoří pramen naší žízně,
vyschne moře našich snů.
Přijde konec tvojí přízně,
veta bude krásným dnům...
Komentáře (6)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk04.02.2021 20:48:48 Emily Říhová
"Některé chvíle, co prožiješ, zůstávají dlouho, najdou si v Tobě svoje místo a život Ti je někdy připomíná, občas Ti dávají sílu a občas Ti jí vezmou!"... To jsem si před dávnými lety někde opsala a tvé verše mi to připomněly... vždycky něco zbyde... krásný večer a opatruj se, milá Pitt (*)
01.02.2021 19:56:48 Vavřineček
Vymazat z mysli ano, však v podvědomí mrška bude číhat, znám to.
03.02.2021 15:21:50 Pittoresque
ano, přesně tak, stále to tam někde bude... a bude se to plíživě rozlévat po celém těle, až mne to jednou zahubí :-)
