Nevidíme se.
Deprivace.
Nulová stimulace.
Mami, tati!
Uvidíme se?
Ne!
Přeci nás nakazíš.
Těžký kříž.
Kde mám skrýš?
Zbývá jen tiše odejít.
Nechce se mi žít.
Izolace. Jen vzlykat.
Žádný žert, ani smích.
Mami, tati!
Bolí to víc!
Smutný polštář.
Smutná líc.
Jituš, zrovna dnes vkládám smutnou báseň zemřelým rodičům:(. Ani nevíš , jak bych byla šťastná , kdyby ještě žili... přesto ze je tak těžká doba. Máš skype, atd tím si částečně taky pomáhám vídat vnoučka. Je mi taky nanic... všichni jsme okradení o svobodu, tak přirozenou, že si to jen těžko můžeme připustit, ze to může trvat ještě dlouho . Opatruj se.
25.02.2021 13:23:07 | Isla
ach mkinko...počkej kocimourko-zase se zvedne špinavá opona smutku a Ty se svým příslovečným elánem vkročíš do Světla ST* :-D*
25.02.2021 11:55:08 | Frr