Už zase brzdím
pneumatiky o chodník.
Jako uličník.
A tak se zvedni,
holka pomatená.
Volá ta a ta strana.
Pohádky nejsou pro mě.
Vybrala jsem si strmé stráně.
Je mi jedenáct
a přestávám se smát.
Jsem dítě a nebo smrad.
Ztratila jsem řeč.
V duši křeč.
Důvěra padla.
Samota mezi ploty.
Běh bez cíle mezi hroty.
Zadřu pláč do sebe,
přežívám a utíkám
mezi hvězdy
a schovám pláč.
Křeč i pochodeň.
Jsem trávou či stvolem.
Uklidním se.
Zabrzdím a nakousnu další den.
A hryžu do úpadku
kůrku zvratků.
Dech zítřků.
Jsem pořád to dítě,
co bojí se promluvit.
To by byl hřích.
Tak utíkám a beru sílu z hvězd.
Jednou k nim odejdu,
ale nebude to dnes.
Bravoo!!:)
03.08.2021 10:23:01 | Dejvis
Moc děkuji, za podporu a vše. Moc a moc. Báseň je příběh pravdy a života. I jedenáctiletá holka z básničky, co ani pomalu nemluvila Ti moc děkuje.
03.08.2021 10:52:59 | mkinka
Hmm... tak to je něco!
02.08.2021 23:01:35 | MonoGame
...chce se mi tě obejmout, ty náctiletá,
nechat tě vyplakat a pak si dlouze povídat.
Tahle "bodá"...mateřsky, lidsky...:)
02.08.2021 18:54:24 | Dreamy
Děkuji moc. Čekala na napsání hodně let. Nyní je mi 44 let. A ta holka s těma traumatama tam pořád je.Také objímám a děkuji moc. Jíťa
02.08.2021 20:33:36 | mkinka
...Už to jde zvědoměle ven a to je dobře. Když se to čistí,tak to je "uzdravování"....Ji./úsměv/ Vyzařují Tvá slova něčím odhodlaným.....dříve nebo později půjdeme všichni ke hvězdám a dotkneme se jejich třpytu...
02.08.2021 14:37:46 | jitoush
Děkuji Ti, milá jmenovkyně za přízeň mi danou. Přeji vše dobré a zdravím z Poříčan. Jíťa
02.08.2021 15:19:56 | mkinka
Tak utíkám a beru sílu z hvězd.
Jednou k nim odejdu,
ale nebude to dnes.
výborné! :*
02.08.2021 12:26:02 | Sonnador