Pro dceru.
Pro dceru.
Modlím se za Tebe.
Po okraj v slzách
a srdce rozpráví.
Vítr ví.
Vlasy šedivý.
Modlím se za Tvé hříchy.
V duchu se mnou jsi.
Vidím Tě na úpatí skal
a na rozcestí
mých myšlenek.
Miluji Tě,
ale je to málo.
Jsi ještě dítě.
Na dálku
objímám Tě.
Nevnímám rozpadliště.
Než umřu
uvidím Tě ještě?
Náruč prázdná.
Má hlava rozervaná.
V slzách učekaná.
Jsem jenom máma
a Tobě to nic neříká.
Ten Tvůj jed mě zalyká.
Smyčka nejde vázat
klepou se ruce.
Kolem sebe čmáranice.
Ty roky odmítnutí.
Bolí převelice.
Jednou přijde den
a prozříš jen.
Budu tu ještě já a živá?
Plamen hoří. Přihořívá.
Jituško,
dej do své duše mír
a ne stálý jed.
Prosím před gilotinou
hned a hned.
Komentáře (12)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
Když bolí srdce mámy,je to bolest,kterou mohou vyléčit jen její děti.
Jituško, přeji hodně sil a Tvé dušičce klid a mír. Naděje stále je...
04.08.2021 22:20:24 | Jaruška
Nadějná míza teče pro Tebe!*
03.08.2021 10:56:10 | Dejvis
Už je to jisté... postoupila
jsi do vyšší úrovně -
do vyšší úrovně hlubin duše
03.08.2021 10:22:54 | MonoGame
Děkuji. Moc a moc. Kéž básničku nese nebe. Psát to je to jediné, co mi zůstalo a to, co mě při životě nechalo. Báseň to je výkřik zoufalých slz, beznaděje a přání na usmíření. Znovu děkuji za zastavení a podporu. V básni je vybrečená každá hláska i samohláska. Muselo to ven, aby to netížilo.
03.08.2021 10:49:54 | mkinka
bolavá... objetí a pusa milá moje:*
03.08.2021 09:17:31 | Sonnador
Děkuji. Zlatíčko. Přijímám Tvé objetí. Moc a moc děkuji za něj. Ta báseň je hodně a hodně vybrečená. Jíťa
03.08.2021 09:40:48 | mkinka
