Záblesk naděje

Starý potemnělý sklad.
pavučiny, vlhko, smrad.
Dovnitř vchází muž, bez emocí ve tváři.
V ruce zbraň. Čelovka mu září.
Vytahuje zbraň. Ke spánku ji přikládá.
Venku štěká pes. Ponurá je nálada.
Už chce stisknout spoušť,
když tu náhle spatří múzu svou.
Zemřela tak dávno. Zemřela tak mladá.
Syna mu dala. Měla ho tak ráda.
Teď se mu tu vznáší, v rouchu andělském.
Je úchvatná, je krásná, podobná víle nebeské.
Byl to jenom přelud. Zmizela. Už nevidí nic.
Naděje je pryč. Zbraň přikládá zpět na svou líc.
Mačká spoušť. A potom nic.
Zabil se. Nezbylo po něm vůbec nic.