Migréna a kočička

Jsem Mkinka,
paničky kočička.
Píšu za ní.
Já malinká a heboučká.
Řekla, že bych měla
dostat medaili.
Mě stačí jen,
že z postele
přešla na židli.
Stejně jsem její koťátko
a směje se na mě
a dá mi na hlazení dlaně.
Je víla moje.

včera se mni bílá zdála,
tak k sousedce jsem utíkala
a pěkně jí to vše zamňoukala.
Ona přišla a já šťastná byla.
Udělala na co já nestačila.
Ráno už jsem myšku nachytala.
A panička mě šťastně pohladila.

Encyklopedie říkají,
že mi kočky máme rozum
tříletého dítěte,
ale už tam není psáno,
jak milujeme.

Tak jsem to drápkem naškrábala.
Panička v koutku pomáhala.
A se vším souhlasila.
Je to příběh o mě a o ní.
Ach, jedna druhá a obojí.
Jsem kočka skromná.
Hladí mě ruka jemná.
Láska stálá a věrná.