Tvoje slovo promiň mě zabilo.....

No co jako vždy odcházíš
a spoušť za sebou necháváš
na mou bolest nehledíš
a za druhé se schováváš
já slzy stírat nestíhám
a jako vždy si namlouvám
snad,že jednou to pochopíš
že mi slovem promiň ublížíš
promiň je konec toď tvá slova jsou
po tvém odchodu na mé city dopadnou
padají a já s nimi
padám dalů,kam asi to sama nevím
říkával jsi ať si věřím
víra ve mě upadá
a plamen ve mě zhasíná
vrátit se už nestačíš
a i kdyby život mi tím nevrátíš
přišels pozdě je to tak
dvě osoby už jen zavírají čarný vak
pokládají mě do rakve ze dřeva
a se smutkem říkají
další život zmařený
tímto slovem prokletým
nad mou smrtí kroutíš hlavou
a na jediné co se zmůžeš je to,že to řekneš znovu
slovem promiň mě omlouváš se za svou vinu
je to tak zabil jsi mě znovu!