Olej na plátno.
Barva a nejasno.
Hvízdání bez ozvěny.
Kamarád ví.
Dítě stínu i duhy.
Maluji sebe.
Nezní lehce.
To a to bolí.
Únava se zají.
Možná se slzy překonají.
Život ve skleníku.
Ne v dotazníku.
Pád bez okamžiků.
Brečím Ti do náruče
a srdce stále tluče.
Přijmi mě.
Prosím tiše.
Noc jako noční můra.
Oči nevidí.
V okolí síra.
Duše hledá.
Nulová věda.
Jsem malá.
Já se zvedá.
Obraz už mluví sám.
K životu se prostříhal
mezi kry
a něžně hrál.
Cesta není zaslíbená.
Dráha opuštěná.
Otři mi slzy.
Jsem uplakaná.
Už ztrácím slova.
Nemluvím.
Jsem němá.
Krásně potemnělá slova, která by nyní vystihla i mé pocity. Klaním se :))
21.11.2021 09:43:09 | AngelLia31
Milá kamarádko, jsem ráda, že jsem Tě oslovila a objímám Tě a jsem ráda, že tyto pocity oslovují Tvé dobré a milé srdce. Jíťa
21.11.2021 09:53:06 | mkinka
přítel má širokou náruč … plnou malířů, básníků, skladatelů, bezdomovců … z.
21.11.2021 09:41:00 | zdenka