OKNO PLNÉ SVĚTLA SE DÍVALO
do modré oblohy
ptáci létali skrz
plni radosti
že mohou
hnízdo na ztrouchnivělé skříni
vystlané jemným peřím
pohybem křídel ptačích
jako by dýchalo
opuštěné
vykradené časem
odér beznaděje
smutku
vybydlený dům
s nechtěnými pavouky
s loužičkami zbytečného deště
marnost
Jéé, Andělka* Ale jen si odpusť chmurné splíny. Sluší ti, když se usmíváš... a zasněné máš rýmy. Svítí Betlemská hvězda - i když se to z dálky nezdá, je tu pro naději, víru. Září pro nás, září pro tebe. Azuru stejně černé mraky nepomohou, a moře krás, slaného déšťě nežádá*
25.12.2021 13:07:40 | šerý