Anotace: ...
Oslepena nedohlednem
nerozpozná obrys štěstí
po dotecích bez příjemce
Slunovraty život věští
Jemnohmotné epigramy
do nachova barvu sají
rozběhnout se bílou pláni
nohy laní touhu mají
Utěšena štěstím jiných
do samoty propadá se
růže mrazem sežehnutá
uzamčena ve své kráse...
Mě, když jsou jiní šťastní, spíš štve. Stejně tak jako když tady někdo napíše dobrou báseň. Štveš mě.
27.12.2021 18:52:31 | Kaprikorn
ten konec je tak uzamčen ve své kráse :) jak málo se dnes dokážem těšit i z blízkosti někoho, nikdy bych neřekla že má samota duše byla tak blízko jiné duši a přesto já ji zavrhla jsem blbá co? hele malá mořská lepší Novej rok tobě i láskám ve tvém životě , vše je o lásce bez ní tady jsme uzamčeni a nemůžem rozkvést ve své kráse...takže nenechme růže sežehnout mrazem
víš pořád tak nějak věřím v lidi a to říkám já takovej děsnej pesimista:D
26.12.2021 20:29:14 | xoxoxo
Velice děkuji za komentář Denis.Blízkost je vzácná, myslím, že jestli byla vzájemná nemůže se vytratit ani odehnat... prostě pořád je :)
28.12.2021 23:12:24 | Malá mořská víla
Ze střípků štěstí život skládá ...
Noc co noc ... ve snu víla znalá !
25.12.2021 23:36:05 | Fialový metal
jednou vstane …probuzena… jako žena …v úplnosti… krásy její…lásky…bez ulpění … úsměv.Z
25.12.2021 18:58:40 | zdenka
...Má velkou sílu Tvá báseň....rozumím.....skvěle jsi to zpodobnila...........Ji.
25.12.2021 15:33:08 | jitoush
Růži hodné zaplatit za vůni a krásu krví. Jen lstivému rulíku, ostnů není třeba.
25.12.2021 13:46:52 | šerý