Jugoslávská zima

Jugoslávská zima

Anotace: 1991 /přepracovaná/

Bída, hlad.
Člověk automat.
Krev a pak.
Táta kamarádky vypráví.

Hrůza z očí zní.
Svět slzavý.
I po pár letech
chodí po bolestech.
Žije tu už jako Čech.
Utekl s dětmi.
Všude myšlenkami.

Žena zůstala tam.
Neodešla.
V sobě chrám.
Čtu ho. Zrak upírám.

Jugoslávská zima
do sněhu dala krev.
Stále buší srdce
pro toho i toho dnes.
Vnuk v Čechách s ním.
Rodná zem je splín.

Rodiny šly proti sobě.
Nezapomíná. Vím.
Země je už rozdělená.

Historie zůstává.
Mrtví neobživnou.
Zmrtvýchvstání se nekoná.
Vzpomínka trýznivá.

Vnouček letí k dědovi.
Hlavně, že jsi Ty.
Děda odpoví.
Babička Tě také brzy uvidí.

Padá sníh do kraje.
Už jiná zima je.
Zaplať Pán Bůh, už se nebojuje.
Autor mkinka, 13.02.2022
Přečteno 88x
Tipy 12
Poslední tipující: Sonador, Iva Husárková, kudlankaW, Amonasr, Marten, Kan, Kaprikorn
ikonkaKomentáře (4)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Já pouze tuším, co je válka za svinstvo hrůziplné, ale stačí to k tomu, aby mi to udělalo zle. Každopádně mír není samozřejmostí a je potřeba ho pořád kolem sebe vytvářet a dospívat k němu i přes hádky do krve. Kdyby byly naše spory, konflikty a sváry mírné, neděla by se taková zvěrstva.

13.02.2022 20:03:30 | Slav Milo

Když se mnou seděl tatínek Nely, kamarádky, tak naplnil mi do mého pera řádky.

13.02.2022 20:07:14 | mkinka

Je zajímavé, jak má tady každý svůj styl. A ani se o to určitě nesnaží. Ty ho máš samozřejmě taky.

13.02.2022 10:00:22 | Kaprikorn

Děkuji za napsání. Toto je skutečný příběh lidí, které mám moc ráda.Vídáme se a obohacujeme.Mít rád je přijmout smutek toho druhého. A i radost v těžké době.

13.02.2022 10:04:06 | mkinka

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí