Jugoslávská zima
Jugoslávská zima
Anotace: 1991 /přepracovaná/
Bída, hlad.
Člověk automat.
Krev a pak.
Táta kamarádky vypráví.
Hrůza z očí zní.
Svět slzavý.
I po pár letech
chodí po bolestech.
Žije tu už jako Čech.
Utekl s dětmi.
Všude myšlenkami.
Žena zůstala tam.
Neodešla.
V sobě chrám.
Čtu ho. Zrak upírám.
Jugoslávská zima
do sněhu dala krev.
Stále buší srdce
pro toho i toho dnes.
Vnuk v Čechách s ním.
Rodná zem je splín.
Rodiny šly proti sobě.
Nezapomíná. Vím.
Země je už rozdělená.
Historie zůstává.
Mrtví neobživnou.
Zmrtvýchvstání se nekoná.
Vzpomínka trýznivá.
Vnouček letí k dědovi.
Hlavně, že jsi Ty.
Děda odpoví.
Babička Tě také brzy uvidí.
Padá sníh do kraje.
Už jiná zima je.
Zaplať Pán Bůh, už se nebojuje.
Komentáře (4)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk13.02.2022 20:03:30 uživatel smazán
Já pouze tuším, co je válka za svinstvo hrůziplné, ale stačí to k tomu, aby mi to udělalo zle. Každopádně mír není samozřejmostí a je potřeba ho pořád kolem sebe vytvářet a dospívat k němu i přes hádky do krve. Kdyby byly naše spory, konflikty a sváry mírné, neděla by se taková zvěrstva.
13.02.2022 20:07:14 mkinka
Když se mnou seděl tatínek Nely, kamarádky, tak naplnil mi do mého pera řádky.
13.02.2022 10:00:22 Kaprikorn
Je zajímavé, jak má tady každý svůj styl. A ani se o to určitě nesnaží. Ty ho máš samozřejmě taky.
13.02.2022 10:04:06 mkinka
Děkuji za napsání. Toto je skutečný příběh lidí, které mám moc ráda.Vídáme se a obohacujeme.Mít rád je přijmout smutek toho druhého. A i radost v těžké době.
