Jedu sama v prázdné tramvaji.
I mrtvé má naději.
Je hodina odpolední.
Sedadlo bez žní.
Okolí zvláštní.
I Praha žízní.
Úsměv není na prodej.
Občas šilhá beznaděj.
Únava už nedává.
Jízdenka tichá představa.
Přestupuji. Život alegorií.
Už nevesluji. Tvář blouznění.
Prázdno napříč truchlení.
Maluji smutku zdrobnění.
Nikdo NIKDY nejede nikam sám.
Pokaždé je milován.
Někým ...
A ani to neví !
Někým ... kdo je v tu chvilku taky sám !
Kocourek nebo pejsek ?
Nebo lump či hejsek !
Anděl nebo čert ?
Jen jediný, který chodí sám !
A toho VELMI dobře znám .
Je ten co si hraje s kosou !
A nezanechává stopy nohou bosou.
ALE vždy je přivítán !
Těmi ... Co jsou připraveni.
15.02.2022 20:05:15 | Fialový metal
Děkuji.To byl silný pocit z prázdné tramvaje.
15.02.2022 20:21:18 | mkinka
Ta tramvaj cinká bez přestávky.
Když se blíží do zásuvky.
To znamená ... Že ?
15.02.2022 21:46:55 | Fialový metal
Ano. Řidič a pak já v ní sedím. Stejně je to zvláštní pocit narazit v Praze na tramvaj, kde nikdo nesedí. Ano. Trvalo to jen jednu stanici.
15.02.2022 22:15:25 | mkinka