Vyprávění

Vyprávění

Anotace: Malování smutku 2022

Slyšela jsem vyprávění,
že palba se nezastaví.
Děti v úkrytu se bojí.
Strach má pokračování.

O zeď se opírám.
Nemluvím.
Jen psát předstírám.
Znám slova z první linie.
Srdce do dálky dám.
Myšlenkou utíkám.

To už je pár let.
Se mnou dcera.
Mezi pamětihodnostmi
já chtěla kvést.

Vzpomínám si na Petrohrad.
Velké metro a žádný chlad.
Památky, galerie.
I úsměv měl Višňový sad.
Balet, děti pojďte se podívat.

Krása a typický šat.
Teď do okna se dívám.
Prší a pořád smutkem se dusím.
Kapesník nosím.
Podobný jazyk.
Slovanský původ.

Proč?
Proč?
V hlavě kolotoč.

Autor mkinka, 26.02.2022
Přečteno 228x
Tipy 8
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

26.02.2022 16:33:01   paradoxy

Přeji ti souběžně se smutkem sílu naděje, vlastně to přeju nám všem

líbí

26.02.2022 19:21:07   mkinka

Děkuji.

líbí
© 2004 - 2026 liter.cz v2.5.6 ⋅ Facebook ⋅ Threads ⋅ X ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel