Járo, odhoď tu cigaretu.
Přišla jsem na větu.
Jsem tu.
Půjdeme k ušákům.
Mám je ráda.
Jako rým.
Pochovat je smím.
Pod dohledem svým.
Prší a to mi nevadí.
Život není závaží.
Slyšíš mě?
Prosím.
Hlas Ti utichá.
Ještě toho bílého králíka.
Neuteče víš.
Našla bych jeho skrýš.
Nikdy ho nezabiješ.
Viď?
Prší a mříž.
Jsi dítě.
Dám Ti kříž.
Nebe je pusté.
Cigareta padá k zemi.
Ty nevrátíš se mi.
Život zemětřesení.
Prázdno v hrudi.
Pořád bolí.
Mohl jsi tu být.
Já v smutném kroji.
Smrt chodí a nevybírá si.
Jmenuje se cigareta.
Proč si ji nedal pryč?
Je to chtíč!
Musím si ulevit.
Jsi dítě.
A neumíš pochopit.
Pro jiné musím znít.
Proč nemohl jsi tu být?
Zbývá jen o Tobě snít.
Smrt zbytečná.
Ty to víš.
Já jsem je odhodil, ale až po tom, co na mě sáhla smrt.
Je dobré nosit ve vzpomínkách jen to hezké.
25.04.2022 15:12:33 | Kan
je krásné, že na něj nezapomínáš a pořád jej připomínáš* ST*
25.04.2022 11:29:59 | Frr
Víš, dítě do šesti let, co nosím v sobě, drží něco moc hezkého a chce to nést.
Jako poslání z hvězd.
V mých šesti letech Jára zemřel.
25.04.2022 11:32:37 | mkinka
Bílý králíček s filtrem !
A krabička s velbloudem !
U mě v noci nestraší.
25.04.2022 09:49:21 | Fialový metal
Víš, člověk dost často vzpomíná na Ty, co měl rád a lituje, že určité věci ve svém životě nedokázaly překonat.
25.04.2022 09:54:50 | mkinka
Lidé se zavírají sami do svého království.
A to je Jíťo vlastně ... na tom tak hodně smutné.
25.04.2022 10:12:34 | Fialový metal
Ano. Je to tak, jak píšeš.
25.04.2022 10:16:58 | mkinka
To je jen zlomek toho, o čem jsme tak dlouhou dobu dnes odpoledne vedli řeč.
A musím souhlasit.
Čím víc se lidé uzavírají do zlatého vězení ... tím víc chřadnou jejich VÁGNÍ.
25.04.2022 23:23:03 | Fialový metal