Tělesná schránka
Tělesná schránka
Anotace: Malování slovy 2022
Počítám kosti,
které zrovna nebolí.
Není jich moc.
Masáž něco stojí.
Jen na chvilku
a pak kůže slzy drolí.
Jsem normální?
Nemám zdraví v kroji.
Prášky nepomáhají,
jen břicho rozhodí.
Jsem skoro stařena,
co se klátí
a tu aparaturu už nevymění.
Z chůze po čtyřech
a drkotání zubů
už se osprchovat mohu.
Motání hůř jak po opici.
Jak by bylo krásné žít v levitaci.
Učím se chvilku chodit jako malé dítě,
hlava chvilku nekroutí se.
Únava zdolá. Spánek přes bolest
konečně začíná.
Do zrcadla tváří se ropucha,
co skákat přestala.
Kdo jí namaže záda,
když právě si slzu utřela.
Komentáře (10)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk15.05.2022 08:07:01 uživatel smazán
Bolest patří do života, je znamením, že existujem, byť tělo trpí.
12.05.2022 17:37:44 Kan
Taky mě ráno všechno bolí. Jen jednou mě nebolelo, a to jsem spěchal k zrcadlu, jestli se v něm uvidím. Viděl
jsem se a stačil hloupý pohyb a byl jsem živý.
12.05.2022 16:57:11 Krahujec
Doporučuji Dračí krev z Peru, která je zázračná. Informace najdeš u Petra Chobota, který tam pravidelně navštěvuje šamany a zároveň realizuje 20 let studie, odborné práce v labortořích. Petr Chobot je človíček, který léčí rovně a naplno.
12.05.2022 16:14:51 CULIKATÁ
Au, foukám na bolavé tělo i duši. Jak by bylo krásné žít v levitaci- to mě moooc zaujalo)
