Neopětovaná
Neopětovaná
Soumrak se halí do purpuru
Já vyhlížím svou noční můru,
Která mi tu z tebe zbyla
Za to, že jsem si dovolila
Dát naději své zase křídla
Že v lásce k tobě jsem se zhlídla
A srdce vypustila z klece
Nikdo to takhle nechtěl přece
Než Slunce za obzorem šarlat shodí
Pošlu svou touhu na hořící lodi
Jezerem slz co moje oči roní
Srdce zas v koutě klece skučí
To se snad nikdy nenaučí
Představy nebrat do náručí
Komentáře (29)
Komentujících (15)
Doporučit
Tisk
Tak mě ty tvoje verše vzaly za srdce. Obsahem smutné a formou krásné. Dávám ST a přidávám veliký pozdrav z Prahy. Daniela.
12.06.2022 21:40:59 | danaska
Děkuji ti, ráda tě vidím po delší době. A zdravím z druhého konce republiky;-)
13.06.2022 07:03:00 | Lexi
Srdce se utrhlo
z hrudní klece
jako zvon letí
za zvukem sousední věže
tříští se o dláždění
leká lidi
Hořící loď touhy
pohladí
uhasí
hladina slz
modrých kočičích hlav
Představy ukonejší
náruč zdravotní sestry
střepy slz vysuší
košťata oranžové armády
08.06.2022 10:09:38 | Kaj
a na dláždění zbudou
jen roztřesené tóny
rozehnané košťaty
do úplného ticha
Díky, moc hezky jsi to domaloval
08.06.2022 10:20:43 | Lexi
Lektvarem co přátelé nemají ...
Mohu Tě léčit potají ?
Zázračný elixír ale stále nemám ...
Na něj recept marně hledám.
08.06.2022 06:13:02 | Fialový metal
Křídla opět narostou Ti lehká
jsi kouzelná a křehká
zase přijde další nový den
kdy Tvou láskou bude kdosi opojen
kdo za city bude stát a Tebe vroucně milovat...
07.06.2022 10:09:30 | CULIKATÁ
Také posílám objetí :)
06.06.2022 22:25:28 | Narra
