Návštěvnost
Na fragmenty
Na fragmenty
Mládí se nám potí
nad zadáním chemické olympiády
je to zvláštní pocit
neúčastně dohlížet na běh soutěže
pomyslně tak třímat otěže
Dva týdny se lopotím
zas ukrutně laboruji s nemocí
letitým neduhem
co se vrací doslova jako bumerang
stále jen podruhem
s chomoutem těžkým po slovenských předcích
na silných nohou jdu do všech světových stran
potím se za pluhem
nebo kácím stromy vysoko v kotárech
skláním se před Bohem
To vše mám hluboko zapsáno v genomu
dny fádní jsou - strohé
těžký zánět průdušek - dochází mi dech
nemohu dál - ubohé
řekl by nejeden co není v mé kůži
Život není osohem
užitkem prospěchem - je totiž jen zkouškou
žijeme ve světě snovém?
Tak se tu mějte Sbohem
Komentáře (12)
Komentujících (6)
Doporučit
TiskDoufám, že již je Ti lépe! Je mi líto Tvé nemoci. Vím, co znamená strach z každého jednoho nádechu... bolí jako když tisíce jehel se zabodávají uvnitř Tebe a pálí...
Báseň máš ale skvostně napsanou! Pěkný den, Márty :-)
19.02.2023 08:31:04 | Helen Mum
Helen,
jsi jediná. kdo mi nebývale rozumí v trampotách
Přejme si brzký příchod jara
Děkuji Ti ze srdce svého
Mávám ach
19.02.2023 23:28:13 | kudlankaW
Dech je náš příjem a zima líčí pasti. Čajem, medem, rumem. Bráníme se s umem.
Byť zasípáš, dýchej z jihu vůni jara. Přijdou lásky, duše bude opět hravá*
10.02.2023 15:48:58 | šerý
Kdyby byly vaše plíce vystavovány nejhoršímu ovzduší v celé Evropě jako tady u otřesných hranic z Polskem s neskutečnou koncentraci těžkého průmyslu, chemiček i výrobců “léků” zjevné bídy zátěže v krajině po těžbě, koksovnách- nebylo by vám hej…
Pochopitelně lokální topeniště jak na slezské straně tak na polské lidi před lety vycházeli jen tak tak a po zdražení otopu i “žrádla” prakticky všeho ke to z ruky do huby :(
Nízké mzdy pokrývají to nejnutnější a i když je člověk nemocen, z toho malá mít cca polovinu na neschopence je pak likvidační
Bez přehánění
Zdař
10.02.2023 16:10:27 | kudlankaW
Já žiji v severočeské průmyslové kotlině. Mně nemusí být transportována představa o ekologické zátěži. Tak jsem tebou vyřčené nuance, tak nějak nepochopil.
Ale chápu tvoji hořkost. Průdušky "žalují" když se technokraté radují.
Servus.
10.02.2023 16:43:54 | šerý
Díky takže to znáš
Servus
10.02.2023 19:52:29 | kudlankaW
Žijeme přeci ve dvou světech, vnitřním a vnějším. V tom vnitřním, krásnějším, se zde potkáváme. Je to snění nebo bdění? Je to prostě svět duše. Ten vnější je samá obtíž, asi to ale má tak být. Stejně je hlavní ten vnitřní, řekla bych :-). Opatruj se Márty, však bude brzy jaro.
10.02.2023 13:45:31 | kozorožka
To jsi pěkně popsala* ano, vniřní svět je ulita.
10.02.2023 15:40:00 | šerý
Slepím do oběda co se dá !
S putnou pitné horké vody
S tlačenkou (bod) od řezníka s octem
S křenem čerstvě nastrouhaným
S ostravskou klobáskou
S žejdlíkem svařáku
S lavorem na studené palce
A puškvorcovým likérem
Do ledového odpoledne
Ti bude mnohem líp.
***
Věř si
A nestůj bosou nohou na zápraží,
kam bude svítit Slunce v pondělí.
***
Dej se do kupky ... příteli.
10.02.2023 11:15:26 | Fialový metal
Jídlo je skoro to poslední nač myslím
Kovadlina mi leží na průduškách
A paradox mnoha odvětví
Pokud zastupuješ ty, kteří už dále nemohli, a museli na neschopenku,
pak pod tíhou toho vědomi, že musíš, zapomínáš na sebe sama a se skřípěním mandlí či plicních laloků sípání, rveš až do padnutí
10.02.2023 13:40:44 | kudlankaW