Nedopitá káva
Nedopitá káva
Odešla myšlenka bez půvabu.
Nechala v hrníčku svojí hlavu.
Mizérii nočních děsů
dávala si do účesu.
Lžička byla bez cukru
i den bez snu.
Poztrácela naděje
a stála v děsu
u bezduchého přístroje.
Třeba ten se na ní usměje
a neřekne ne.
Hodina nekonečná jde.
Komentáře (8)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
