Zeptám se sebe

Jsem jako malá holka,
co neví,
proč slunce svítí.

Jsem jako dívka,
co neví,
jak se šije nití.

Poklekám a dávám srdce.
Uvnitř zralá žena
a podává ruce.


Plný talíř odstínů světa
a rozmíchaná paleta.


Maluji.
Účel - láska v obrazu,
co nevešla se do vzkazu.


Jsem citlivá
a lapám příběh dnů.

Alespoň papír obejmu.
Výkres stálý bez bolů.

Na shledanou sne
na oranžovo červeném podkladu.

Zátiší mír kreslí pozadu.
Melancholie a voda vše myje.

Zas jeden odkaz z příběhů.

Spisovatelko.
Nevěš, hlavu.

Ptáček ač holub či skřivan,
zmírní stesk i dá obejmutí závan.