Žiješ Ty kamaráde z Maroka?

Bylo mi o hodně míň.
Sergio, kamarád z Madridu
vzal mě do baru,
nabádal mě,
ať se také maluji.

Byla tam jeho sestřenice
a s celou třídou z Francie.
A mezi nimi jeden kluk z Maroka,
co padl mi do oka.

Měla jsem přání poslat pohled,
že nikdy nikdo mi ho ještě neposlal.
Z té země, co je trochu dál od Česka.
Přání dodržel.


Po třiceti letech

Stvořila jsem vzpomínku
a nedala jí do rámu.
Žiješ Ty drahý ?

Nevím.
Je příliš mrtvých
a zmatek kolem.

Rozdupal vše šílený Golem.

Pohled je mokrý
a Ty smířený s nebem.
Bůh milostiv
a v zármutku je kladem.

Amen.

Vzpomeneš si z nebe?

Já vím.

Že i přes smrt
nebudeš jen jeden z čísel obětí.

Hodnota lidí se dobrem násobí.