Po čtvrté
Po čtvrté
Hlava prostě nechce.
Hvězdy jsou ještě na obloze.
Pouliční lampa hází odlesk
do vrásek v mlze.
Nádraží tiché
a skoro spí.
Ty hvězdy možná mluví.
O portálu,
kde milenci
se nesejdou ani potají.
A přání v nenávratnu
se roztaví.
Klopím řasy
a čekám až poslední hvězda odejde.
Gong a hra života dá dne.
Co jsem si přála,
když slova jsem do vesmíru vysílala.
Tebe.
A možná i neznámá luna
štěstím protřepala.
Ještě auta ze silnice
vyrušily atmosféru.
Nastoupím do vlaku
a ztratím se zas v davu.
Komentáře (13)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
... já se v davu ztrácím celkem ráda :) .. když se mi podaří najít bezpečné útočiště, kde nikomu nepřekážím v jeho spěchu...
18.09.2023 09:29:53 | narra peregrini
myslím, že ty se v davu neztratíš Jituško;)
tahle se opravdu moc povedla!*
18.09.2023 06:52:18 | Sonador
Tohle mi připomnělo krátké období, kdy jsem jezdil do práce vlakem ze stanice na znamení.
Pěkně jsi vykreslila ranní atmosféru.
18.09.2023 06:42:54 | Koala
Ztráty a nálezy hledám.
A Tvůj úsměv ...
Patří nočnímu lovci ;-))
Snů ...
I duchů ...
V ranní rose.
***
Ať se Ti daří Jíťo.
18.09.2023 05:56:46 | Fialový metal
