Staré vzpomínky

Prohlížím fotky
i květy dnů
v souhře dojmů.

Slova našla cíl
alespoň vánkem v poezii.
Ono nevadí,
že každý jsme jiný.

Cesty jsou rozdílné
i bydliště jinam míří.
Mělo to tak být?

Občas uvnitř báseň šílí
bez silných čar i nalezení.

Nejsem kouzelník.
A nežiji jen pro přirození.
Důležitý je cit
a když není,
tak raději nic.
Zkoušela bych bolest
a tu už jsem ochutnala víc.

Maluji obraz
a přepisuji přes dvoutisící báseň.
Nejsem umělec,
kdysi vedla mě vášeň.

Údolí samoty vnímám,
že píši Ti dopisy
od nikam a dávám jim průvan.

Roky, tepy i slova.
Nevrátím.
Mám jen skleslá záda.

Ty jediný víš,
jak měla jsem Tě ráda.

Minulost v přítomnosti zavřela vrátka.
Chybíš mi, ale není k Tobě páčka.

Enter

Delete

Život není hračka