Návštěvnost
Bolavá
Bolavá
se nezapomíná.
Stojím tu nahá
a hlava loutkou se stává.
Tělo se učí jíst,
když nechce.
Úzkost, deprese.
Myšlenky na smrt...
Ano.
Nelžu.
Ale ani tam nevidím úlevu.
Únik z balvanů.
Nechtějte,
abych se smála.
Jsem pořád máma.
Mám probrečená každá rána.
Není kam se ozvat.
Na smutek i temno sama.
Nezahojí se jizva drsná.
Melancholie je mi blízká.
Komentáře (21)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk...snad se to v dobré obrátí.
26.11.2023 18:52:53 | Dreamy
Děkuji drahá a objímám. Jsi citlivá a hladíš slovy.
26.11.2023 18:53:49 | mkinka
Děkuji všem za podporu této básně.Udělalo mi to radost. Taková podpora je prima.
26.11.2023 09:44:01 | mkinka
To je život milá Mkinkaa * Jsem s tebouu
25.11.2023 13:34:59 | Dejvis
Děkuji za podporu a moc si ji vazim.
25.11.2023 13:36:03 | mkinka
Melancholie z tebe opravdu proudí po litrech, ale i u ní existuje určitě kohoutek, aby ten proud byl zastaven. Jen ho najít. Ale jsi silná a překonat to zvládneš!
Text jinak, leč smutný, krásný je.
24.11.2023 16:42:53 | Jupiterka
Děkuji mockrát za podporu.
24.11.2023 17:06:22 | mkinka
...smutné...řekl bych ti, že takových je nás víc...ale nebylo by to veselejší...
24.11.2023 16:20:07 | Marten
Veľmi smutná báseň. Posielam veľa síl, lásky a úsmevu.
24.11.2023 16:11:54 | Pettie
Děkuji mockrát zlatá.
24.11.2023 16:23:27 | mkinka
Jsi silná a houževnatá. A tato básen to dokazuje.
Moc pěkné
24.11.2023 14:07:36 | Caliéry
Děkuji za podporu.
24.11.2023 14:18:28 | mkinka
Mikinko jsi bojovnice... věřím v tebe!
24.11.2023 13:43:02 | cappuccinogirl
Děkuji, drahá.
24.11.2023 14:18:11 | mkinka