Druhým uchem jehly

Den sešívá stíny

vázaným stehem

jizvy jsou rudé

na sosnách

nebesa řídnou a

v rozbolavělém

chladu bych ze rtů

slinu splách

však voda se mění

a břehy zkřehly

odráží pocit

co skřípe

ach

každý rok lámu ho

za uchem jehly

každý rok tady

v samotách