Anotace: Jedna zapomenutá vánoční. O světle, co nebylo betlémské.
Ulice obalené v moučkovém cukru,
svátečně temná obloha
dřevěná okna.
zářící pochodně podél cesty.
Ve světle úsporných žárovek
tancuje valčík rodinné štěstí,
mámivá stínohra
hřejivých chvilek, souhvězdí z tolika očí.
Pohledem otvírám
zabedněná okna, cizí srdce,
přisedám ke krbu
v touze s ním zahořet.
Sněží a kouř z komínů
je moje sváteční vůně,
toužebné pohledy do cizích oken,
to je můj adventní kalendář.
Hltám ten němý film
rodinných chvilek,
a kladivem bez titulků
tříštím zas starou trhlinu.
Praskají okraje křehkých míst,
šeptají přání -
rodinu.
Skutečnou, ne tu za oknem.
A tak se vracím
do tiché jeskyně,
kde se má slova
neslyšně odráží od zvlhlých zdí.
Narodil se Kristus Pán, veselme se...
Tak proč ta slza?
08.01.2024 01:00:00 Akrij8
Láska je okno, za nímž nikdy nejsme sami, kéž jsi jí obklopena, milá Lesní
07.01.2024 20:50:38 uživatel smazán
Já si vždy vzpomenu na silnou scénu z jinak veselého seriálu „ Bylo nás pět “. Starej Zilvar se synem na Štědrý večer kráčejí po ulici a smutně se dívají do svítících oken. Tahle scéna se mi jako dítěti nesmazatelně vryla do duše.
07.01.2024 21:44:42 Lesní žínka
Tu scénu mám také v živé paměti - vždycky se u ní dojmu, jelikož na Bylo nás pět koukám velice ráda.
06.01.2024 22:26:41 Tomcat
Milá vílenko, moc krásná i když smutná Tvá báseň. Nesmuť, utři slzy, usměj se. I pro tebe ta hvězda svítí. Přijde rodina, přijdou děti, pak děti dětí a k tomu ty vysněné Vánoce. ;-)ST
06.01.2024 22:17:55 Ondra
Moc krásné-smutné-však nadějné.., milá Lesní žinko :-)*
Přeji Ti rodinu celým srdcem :-)
06.01.2024 21:29:52 Vivien
Nikdy není pozdě .. na krásnou báseň .. na skutečnou rodinu .. čehokoliv krásného v srdci*
PS občas při večerní procházce koukám do rozsvícených oken