píšu Ti má drahá marnosti
a vráska na čele hlubší je
když budoucnost vidím se smát
loučím se s tebou sestro mé bolesti
rakev tvou políbím a půjdu dál
bosý a sám
přisednu k ohni cizinců
přivoním k ozvěnám
a zaposlouchám se do tónů
krásných tak, že i smutek
ten zbabělý lovec samotářů
pláče dojetím
jen vráska na čele hlubší a hlubší je...
je to silné
12.01.2024 11:42:02 | Dračí
Nesčítej vrásky na svém čele,
nepěstuj rány na duši,
kdo na svět usmívá se směle,
co samota je, netuší...
:-D
Nenapadlo by mne, že na literu najdu i tebe. Mám tě spojeného s litwebem.
Tohle je hodně silné a smutné, ale i ve smutku lze nalézat krásu, i k cizím ohňům se vejít...:-D
11.01.2024 04:40:49 | Kozoroh 1
Moc krásné!
10.01.2024 17:31:04 | Lesní žínka
Krásna
10.01.2024 06:54:25 | IronDodo
upřímně bolestný text.
09.01.2024 14:57:12 | mkinka
Zanícená rána, co se nehojí...
09.01.2024 14:58:58 | Marcone
Chápu, každý máme příběh, já nosím v sobě pláč mámy,co je neprijata od dcery a trpím a přežívám, vánoce jsem měla divný pocit, že bych raději nebyla, slovo rodina je pro mě slzave údolí.
09.01.2024 15:10:22 | mkinka
To mě mrzí, žes měla tak smutné svátky... Posílám objetí!
10.01.2024 17:31:44 | Lesní žínka