Obraz

Obraz

Anotace: Mozaika 2024

Maluji číslice
a obrazce slunce.
Občas se mihotám
v nekonečné dálce.

Vidím dívku.
co pláče.
Každá rada drahá.
Má ruce ztuhlé
a je sama roztřesená.

Malířko,
jak maluje se prázdnota?


Ne, není to bílá hmota.
Je to proud stínů,
co balancuje Země.
Démoni Tě nepohltí.
Obejmi mě a uzdrav se.

Jsem vzdálená budoucnost,
co jednou ve rtech vykvete.

Z černé je šedá.
I ta hlína Tě má ráda.
Jednou nebudeš sama.

Autor mkinka, 21.01.2024
Přečteno 258x
Tipy 28
ikonkaKomentáře (10)
ikonkaKomentujících (6)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

25.02.2024 12:00:06   Paulín

Opravdu silné, hlína tě bude mít ráda,
ale ještě je čas, teď opravdu.
Nebudeš sama?

líbí

25.02.2024 12:37:19   mkinka

Děkuji mockrát, dobrý a milý čtenáři.tve čtení dělá básně ještě krásnější.

líbí

25.01.2024 19:29:17   uživatel smazán

... nikdy nejsi sama... Děkuji, JT

líbí

25.01.2024 19:31:26   mkinka

Děkuji za podporu, přátelství a krásně vše řečené s velkým srdcem.

líbí

21.01.2024 18:08:14   Rafinka

Líbí se mi...

líbí

21.01.2024 18:08:47   mkinka

Moc děkuji za podporu a přeji hezký večer.

líbí

21.01.2024 13:39:20   cappuccinogirl

Jsi skvělá, že i když v tvých řádcích proudí smutek, tím posledním z nich se všemu postavíš...a bráníš NADĚJI:-)**
Co nejlíp, Mkinečko, co nejlíp se měj:-)**

líbí

21.01.2024 14:05:10   mkinka

Děkuji

líbí

21.01.2024 11:42:16   IronDodo

veľmi pekné

líbí

21.01.2024 11:43:27   mkinka

Děkuji mockrát

líbí
© 2004 - 2026 liter.cz v2.5.6 ⋅ Facebook ⋅ Threads ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel