Obraz

Obraz

Anotace: Mozaika 2024

Maluji číslice
a obrazce slunce.
Občas se mihotám
v nekonečné dálce.

Vidím dívku.
co pláče.
Každá rada drahá.
Má ruce ztuhlé
a je sama roztřesená.

Malířko,
jak maluje se prázdnota?


Ne, není to bílá hmota.
Je to proud stínů,
co balancuje Země.
Démoni Tě nepohltí.
Obejmi mě a uzdrav se.

Jsem vzdálená budoucnost,
co jednou ve rtech vykvete.

Z černé je šedá.
I ta hlína Tě má ráda.
Jednou nebudeš sama.

Autor mkinka, 21.01.2024
Přečteno 187x
Tipy 31
ikonkaKomentáře (10)
ikonkaKomentujících (6)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Opravdu silné, hlína tě bude mít ráda,
ale ještě je čas, teď opravdu.
Nebudeš sama?

25.02.2024 12:00:06 | Paulín

líbí

Děkuji mockrát, dobrý a milý čtenáři.tve čtení dělá básně ještě krásnější.

25.02.2024 12:37:19 | mkinka

líbí

... nikdy nejsi sama... Děkuji, JT

25.01.2024 19:29:17 | mravenec

líbí

Děkuji za podporu, přátelství a krásně vše řečené s velkým srdcem.

25.01.2024 19:31:26 | mkinka

líbí

Líbí se mi...

21.01.2024 18:08:14 | Rafinka

líbí

Moc děkuji za podporu a přeji hezký večer.

21.01.2024 18:08:47 | mkinka

líbí

Jsi skvělá, že i když v tvých řádcích proudí smutek, tím posledním z nich se všemu postavíš...a bráníš NADĚJI:-)**
Co nejlíp, Mkinečko, co nejlíp se měj:-)**

21.01.2024 13:39:20 | cappuccinogirl

líbí

Děkuji

21.01.2024 14:05:10 | mkinka

líbí

veľmi pekné

21.01.2024 11:42:16 | IronDodo

líbí

Děkuji mockrát

21.01.2024 11:43:27 | mkinka

© 2004 - 2025 liter.cz v1.8.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel