Přístav a neznámá
Přístav a neznámá
Anotace: Mozaika 2024
Voda je čirá
a tuze studená.
Ještě jsou tu lodě,
ona se jen dívá.
Ta dívka neznámá.
Vlasy na ramena.
Tak bezbranná
a sama.
Kde je domov?
Vidí děti cizí
a dívá se na vše skrz smutky.
Titanic uvnitř
bez záchrany.
Tělo balí do rutiny.
Jak dlouho vydrží
bez chuti a pití?
Nají se pláčem
a snem,
co se nevyplní.
Ani rakev jí jednou neuklidní.
Umírá steskem den po dni.
Beznaděj a srdce truchlí.
Dnes nemaluje.
Pastelky došly.
Pronásledují ji jen stíny.
Komentáře (6)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk25.02.2024 11:57:46 Paulín
Smutné.
Pastelky došly, můj milý jiné mi pošli.
Pošlu, neboj, by jsi mohla malovat.
25.01.2024 19:24:40 uživatel smazán
... studená voda osvěží i otuží, vlasy na ramena; co lepšího může být, domov je v srdci a dětský křik donutí k úsměvu, i na Titaniku se většina lidí zachránila, upřímný pláč očistí duši, rakev je poslední bezpečný přístav, pastelky došly- co zkusit vodovky... hlavu vzhůru- každý den některé z nás potěšíš. A děkuji, JT
