O lásce se píše,
ale jsou to řádky,
které občas bolí.
Kdo vezme za ruce,
když osud pálí?
Samota rdousí i zalyká.
Člověk nemá koníka.
Tak jen cupitá.
Kdo zůstal?
Bolest hlavy, břicha.
Smích nemá prostředníka.
Doba je vratká i složitá.
Do klína padá slza stálá.
Je jiná.
Několikaletá.
... koně mám čtyři, tak ti jednoho aspoň symbolicky posílám; ať neklopýtáš. Děkuji, JT
25.01.2024 19:17:00 | mravenec
Kde vzít kousek naděje, když se stále nic neděje. Malý kousek ještě mám, tak ti ho posílám. Ať je lépe ;-)
22.01.2024 19:59:44 | kozorožka