Pohádkou jsme byli prý.
Oči mám uplakané.
Sny jsou v nenávratnu
a realita bez pohlazení.
Posílám pusu na dálku,
která dotýká se o chodník.
Sesypal se svět obrázků
a zůstal v duši vykřičník.
Představím si svět bez Tebe.
Led říká.
Nemiluje.
I taková je láska,
co slzu myje.
Našel jsi lásku,
ale já to nikdy nebudu.
Zavírám další etudu.
Píšu jen teskně v dálavu.
Co zbývá?
Pár veršů v přístavu,
který nikdy nedopluje do ráje.
Někdy sám člověk jen miluje.
Lyra na věky věků tichá je.
Bodá ztráta i život bez cíle.
31.01.2021
Pěkná báseň, hořce bolavá...
31.01.2024 20:59:15 | Kompik
Člověk by měl něco takového napsat a nechat si to do budoucna. Podívat se na to s odstupem...uvědomí si a vzpomene na mnoho věcí, které v průběhu času vybledly. Upřímně doufám, že ta bolest už pominula a že jsi šla dál...ale určitě se zapomínat nemá.
26.01.2024 17:37:35 | Jupiterka
Moc smutné. Ano, další zavřená etuda, další zavřený vrátka od "domku" lásky, kde bývávalo štěstí...kdysi...Jsem ráda, Mkinko, že vidím to datum. Čas snad rány trošku zacelil.
26.01.2024 14:40:14 | cappuccinogirl
Děkuji mockrát,s odstupem času i ta báseň tu může být.dekuji za slova a podle čtenářů vidím, že je dobře, že jsem jí nechala v šuplíku.zivotni básně se vstřebávaji těžko.
26.01.2024 14:47:33 | mkinka
Nenechala jsem chtěla napsat.
26.01.2024 14:54:15 | mkinka
Moc dobře jsi udělala, je krásná, i když prostoupena velkým smutkem a bolem... Život někdy kurde bolí, Mkinko, vím:-(
26.01.2024 14:59:04 | cappuccinogirl
Děkuji za citlivé čtení, třeba i ta báseň pomůže druhým, že určitě prožitky najdou a budou se pak cítit líp.
26.01.2024 15:00:39 | mkinka
Pěkná, mkinko:-*
26.01.2024 08:06:29 | Žluťák