Pravda udeřila
Nečekaně do tváře
Vidím
Že jsem byla
Sama sobě za lháře
Jak politý louhem
Mizí před očima svět
Kde nevězní mě
Panická úzkost
A zraňující ponížení
Těžké vám to vyprávét
Mojí součástí
Je bolestně tvrdý
Obří kříž
Zbavím se ho
Až na úplném konci
To odsune se
Za všech okolností
Přirozeně milovaná
Křehká
Mříž
Pěkný Vlaďko. Máš pravdu, všem bolestem bude jednou konec.
02.02.2024 20:16:43 | Jiří I.Zahradník
Jéé Jirko, ahoj. Děkuju!
:)*
02.02.2024 20:24:06 | Anfádis
Hodně blízké.
02.02.2024 13:27:57 | mkinka
Krásně vyjádřený bol zdraví-života, Vladěnko milá :*
Bojujme - má to smysl, ačkoliv občas zapochybuju, ale pak ve mě na mě zařve hlas: "NEFLÁKEJ SE a BOJUJ! cype z Ostravy" :-)) a tak bojuju dál.
Objímám velmi vroucně :)*
02.02.2024 09:34:26 | Ondra
Já tebe též, Ondrášku. Rozumím. Děkuju.
:)*
02.02.2024 09:44:53 | Anfádis
Taky si ten poslední rok připadám jak Ježíš.... Nesu přes bolesti těžký kříž... Jdu a bojuji, zatim bez operace plotýnek. Je to těžké, bojuji, nevzdávám to. Něco snad vydržím. Pěkný den Vladěnko
02.02.2024 09:13:07 | Marťas9
Tobě taky, Marti. Vím, že bolest zad ochromí člověka jak fyzicky, tak duševně.
Hodně síly a ať se vše spraví!
02.02.2024 09:23:02 | Anfádis