Anotace: Romantika 2024

Dívám se na slunce,
ale uvnitř prázdno.
Těkavý den nemá ano.

Propadla jsem se ve stíny
vzpomínek.
V tom vichru jsem
asi blázínek.

Dívám se na fotky
i na obrazy,
co jsem Ti malovala
ba připadám si nesvá,
když jsem nahá.

Utekly roky
a duše stále malá.


Pořád svítíš
a já ubrečená.

Slunce mě míjí.

Už se nepomilujeme
a kůže klokotá.

Je láska divná
nebo jen hra?

Mé já s Tebou umírá.

Tiché zdi
a nikdy nikde žádné dva.

Promiň.
Touha je bezedná.

Autor mkinka, 23.03.2024
Přečteno 149x
Tipy 40
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Těkavé vyprchá, Mkinko...a zas bude líp... tvé emoce jsou melancholické a smuténkové, ale dávají vzniknout krásným a velmi oslovujícím básním. Objímám.

23.03.2024 22:29:42 | cappuccinogirl

líbí

Děkuji za podporu.

24.03.2024 06:01:29 | mkinka

© 2004 - 2025 liter.cz v1.8.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel