Dívám se na slunce,
ale uvnitř prázdno.
Těkavý den nemá ano.
Propadla jsem se ve stíny
vzpomínek.
V tom vichru jsem
asi blázínek.
Dívám se na fotky
i na obrazy,
co jsem Ti malovala
ba připadám si nesvá,
když jsem nahá.
Utekly roky
a duše stále malá.
Pořád svítíš
a já ubrečená.
Slunce mě míjí.
Už se nepomilujeme
a kůže klokotá.
Je láska divná
nebo jen hra?
Mé já s Tebou umírá.
Tiché zdi
a nikdy nikde žádné dva.
Promiň.
Touha je bezedná.
Těkavé vyprchá, Mkinko...a zas bude líp... tvé emoce jsou melancholické a smuténkové, ale dávají vzniknout krásným a velmi oslovujícím básním. Objímám.
23.03.2024 22:29:42 | cappuccinogirl