Anotace: Romantika 2024

Dívám se na slunce,
ale uvnitř prázdno.
Těkavý den nemá ano.

Propadla jsem se ve stíny
vzpomínek.
V tom vichru jsem
asi blázínek.

Dívám se na fotky
i na obrazy,
co jsem Ti malovala
ba připadám si nesvá,
když jsem nahá.

Utekly roky
a duše stále malá.


Pořád svítíš
a já ubrečená.

Slunce mě míjí.

Už se nepomilujeme
a kůže klokotá.

Je láska divná
nebo jen hra?

Mé já s Tebou umírá.

Tiché zdi
a nikdy nikde žádné dva.

Promiň.
Touha je bezedná.

Autor mkinka, 23.03.2024
Přečteno 181x
Tipy 33
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

23.03.2024 22:29:42   cappuccinogirl

Těkavé vyprchá, Mkinko...a zas bude líp... tvé emoce jsou melancholické a smuténkové, ale dávají vzniknout krásným a velmi oslovujícím básním. Objímám.

líbí

24.03.2024 06:01:29   mkinka

Děkuji za podporu.

líbí
© 2004 - 2026 liter.cz v2.5.5 ⋅ Facebook ⋅ Threads ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel