Anotace: Našla sem jí napsanou na záložce v jedné z knih po tátovi, tak jí sem dávám. Ahoj.
Nemluvím do větru
však poryvem svých slov
narážím na tvé
odpovědi
jsou plné
pomuchlaných listů
a vzorů
co ztratily svůj majestát
holubí pečeť nebo drát
dnes svazují nás splínem
modlitba kterou zapomenu
obarví řeč vínem
jako tuš slitá
z prstu
Nádherná báseň. Váš otec byl mimořádný básník pozoruhodných literárních kvalit. Líbí se mi, jak dokázal propojovat kontrasty - něžnost s tvrdostí reality. Ta vrstevnatost významů a hluboká obraznost... takové básně se čtou znovu a znovu, protože v sobě mají tu vzláštní hloubku. Moc děkuji, že mohu jeho poezii objevovat.
27.07.2025 12:38:38 | malé srdce - Z.V.