Prý

Střepy jsou štěstí.
Asi...

Nevěřím tomu.
Večer ani k ránu.



Žiji v Pánu.

Avšak skrze lítosti
táhnou se smutky
jako rozervané kosti zaživa.


Ohryzek je tětiva.

Kočka říká, že jsem živá.

Pták volá
do zamřížovaného okna.


Plašení zvláštních vjemů v okázalosti
potvrdí samotu na dně tmavých řas.


Jsem vinna.

Nahota jádra skutečností
i pláč , co nadmul kámen.


Proč?

Další lament.