Zavřela oči
a bála se vkročit
do labyrintu.
To temno zná útesy
i štípavou tečku.
Polkla tiše
do diapozitivu
ve světě duchů.
Viděla, že běží
a nese ranec,
který je jediný,
co má.
Ulice je bezpečná,
když domov nemá.
Tráva jí schová.
Ta hlína je hodná.
Tluče pro ní
a nenadává.
Když je mi někdy těžko, taky "utíkám"...na místa, která zklidní... silné řádky, Mkinko. Opatruj se.
03.08.2024 15:39:17 | cappuccinogirl
když nic nemá, aspoň nemá pohodlný život a nežije na obláčku, líbí
03.08.2024 10:25:04 | nerez