Skok do neznáma

Stojím nad bezednou propastí,

váhám, zda do ní skočit mám

Jakoby mi v tom něco bránilo,

abych tento čin ve skutečnost neproměnila

Sedím tu, zmítaná ve vlastních myšlenkách,

co objevím na druhé straně

Tma mě obklopuje jako závoj,

šeptá mi, co vše se může stát

Alchymie strachu a naděje se střetávají,

každý krok je krokem do neznáma

Hlas svobody volá v dálce,

ale já tuším, co srdce chce

V srdci skok do prázdna cítím,

každý pád mě k novým začátkům povede

Strach a touha v harmonii tančí,

směji se, jak svoboda ve mně vzkvétá

Ve tmě se nový den rodí,

každou stranu mé černé knihy promění

Do plic každý dech nasávám,

stávám se silnější, teď už vím, co chci...