Anotace: Tato báseň vypráví o hluboké lásce, která se změnila ve ztrátu a bolest. Vzpomíná na šťastné chvíle s milovanou osobou, která už není po jeho boku. Přestože ho láska zranila, stále v něm žije naděje, že se jednou jejich cesty znovu spojí.
Když ležím v posteli sám
a kolem mě ticho spí,
chtěl bych být zas malý kluk,
co šťastně v náručí tvém sní.
Ten kluk, co zamiloval se do tebe,
i když nejsi nejkrásnější z žen.
V jeho očích však nikdo hezčí není –
tvůj úsměv, oči… prostě jen ty má paní.
Láska je ale zvláštní hra,
co vítěze v sobě nemívá.
Ze šťastného kluka vzala si vše,
A teď ho akorát zevnitř užírá.
Jak já miluju tvůj smích, hlas
A ten pohled, co mě odzbrojuje.
Teď zbyly jen sny a prázdná slova,
ale láska k tobě ve mně pořád žije.
Nikdy na tebe nezapomenu,
A i když tě vítr unáší dál.
Snad jednou, lásko, až budu stát u oltáře
řekneš mi své ano… a já budu tvůj král.
každý miloval a ztratil (nebo aspoň převážná většina)
tak držím pěsti, ať příběh znovu podle představy tvé začíná :)
09.02.2025 07:50:05 | šuměnka
Vidím, že nejsem sám, kdo ztratil, co tolik miloval.
Pěkná báseň. Hodně upřímná.
09.02.2025 01:59:34 | malé srdce