U břehu řeky v tichém snění
zasažena lhostejností – za hranicí času?
–
Snad jako všechny jiné ženy,
hledající čistou krásu
v nekonečnu oblohy, než muž je opustí?
–
Ve větru tvoje vlasy plynou
a krása tváře pláče stín,
on myslí už na zcela jinou,
když v domě chladu spí jen syn –
a za řekou – oxytocin
rozehřál vášeň z temna vin
–
Je tato řeka studnou smrti – osudnou záhadou?
Hm .... Vítej na literu ... Tu více tu méně jsem tady 18 let ...
20.05.2025 17:38:01 | Romana Šamanka Ladyloba
sám sebe člověk nezapře;) ...pěkná báseň...*
20.05.2025 17:29:02 | Sonador
Děkuji velmi. Četl jsem už některé básně Sonador - jsou velmi pěkné. Více symbolické než moje (spíše tradiční).
20.05.2025 17:40:13 | Lazar
Oslovilo, našlo si...cosi, ve mně... nebo jsem si já - našla zde.
Ať je to jakkoli, děkuji za tuhle báseň*
20.05.2025 15:59:46 | cappuccinogirl
Já děkuji. Jsem na Literu jen krátce. Cappuccinogirl jsem si povšiml. Zajímavé básně.
20.05.2025 17:23:20 | Lazar