Poslední tvorba
Poslední tvorba
Anotace: S úctou předkládám toto dílo, v němž se prolínají mé verše s několika autentickými slovy velmi mladé dívky. Tato slova pocházejí z jejího dopisu na rozloučenou a byla do textu včleněna s největší opatrností a respektem.
Sbírka: Když slova pláčou
Vybral jsem pouze několik fragmentů z jejích posledních myšlenek a propojil je se svým básnickým hlasem. Nejsou zde proto, aby byly vysvětlovány či interpretovány, ale aby zůstaly tím, čím byly — tichým svědectvím lidské křehkosti, bolesti i touhy po smyslu.
Báseň tak nese dva hlasy: můj a její. Setkávají se bez nároku na soud, bez ambice cokoli ospravedlňovat. Pouze naslouchají.
Toto dílo je pokusem uchovat paměť, nikoli ji uzavírat. Je poctou životu, který miloval poezii, a slovům, jež v ní našla své poslední útočiště.
_________________________________________________
poslední věc
co napíšu
...
poslední věc
co namaluju
...
poslední věc
co vytvořím
...
mělo by vysvětlovat vše
co jsem kdy napsala
namalovala
a vytvořila
...
slova uvězněná v labyrintu hrdla
burácí tichem opuštěných síní duše
barvy co už nevidím
pulzují v auře těch
co zůstali
...
každou krůpěj žalu
co jsem vpustila do studnic srdcí
vidím srážet se do řetězů
poutající živé k mému stínu
...
doteky které jsem odmítla
hladí chladný kámen náhrobku
...
má nepřítomnost vytesává
sochy bolesti
do krajiny živých
...
a tak chci vysvětlit
alespoň to proč odcházím
když už jsem nic nestvořila
anebo vysvětlit
proč jsem se přestala brodit dál
hledat
tápat
proč jsem se vzdala na začátku
...
osvobozená od tělesnosti
krystalizuji do zářivých mandal duše
pronikám skrz vrstvy existence
jako éterická niť
tkající nové vzory vědomí
...
mé myšlenky nyní volné
jak sluneční vítr
se dotýkají v myslích těch
co zůstali v mých snech
...
a i kdyby nic nebylo
i kdyby se čas zastavil
i kdyby nastal ráj
i kdyby rázem všechno ztichlo
já bych to nezvládla
...
nezvládám žít v tomto světě
nemám na tohle sílu
...
tíha viny se rozpouští
v éteru odpuštění
přichází jako jemný déšť
smáčí duše živých i mrtvých
...
a za to co jsem udělala
se teď možná dočkám odvrhnutí
ale já vás miluji
milovala
a vždycky budu
...
dobrovolně odcházím
protože už nechci trápit vás
ani sebe
protože přes všechnu snahu
sem nepatřím
...
teď tvořím bez omezení hmoty
maluju světlem na plátno vesmíru
má slova jsou vibrace kosmu
a každý můj pohyb
je tancem hvězd
...
Poslední tipující: JLi, LuminarisAlba, Martin Kredba, Jeněcovevzduchukrásného, Lazar, mara539, mkinka, IronDodo
Komentáře (10)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
Dopis na rozloučenou?, ano, znám:-(Má Zlatá Mamka odešla dobrovolně z tohoto světa a napsala mě, sestře i despotickému otci slova na vysvětlenou.Je to krásný dopis, ale i hodně smutný.Poslední věta byla.Mé poslední přání je, nemysli na to.
Je to velmi krásně stvořené dílko, a dívka byla na samotném dně, neměla sílu se už ode dna odrazit, dopřejme jí klidu, které jistě prožívá.
07.06.2025 17:44:26 | Jeněcovevzduchukrásného
Máš pravdu, Jeněcovevzduchukrásného, osobně v sobě nosím víru, že smrtí nic nekončí... Jen se odloupne kukla a z ní se narodí duch - znovuzrozený a věčný...
07.06.2025 18:42:40 | malé srdce - Z.V.
-znovuzrozený a věčný....
na chvilku Stvořen z mikročástic,
prach jsme a v prach se obrátíme, ale Duše, naše já bude mít jistě další roli v této nekonečné divadelní hře:-)
07.06.2025 18:51:03 | Jeněcovevzduchukrásného
Hodně mě ztěžklo z toho srdce to se přiznám...Četla jsem tu báseň několikrát a hrozně mě mrzí že jsem s ní nemohla mluvit.
Sama jsem si prošla těžkým obdobím a mám kamaráda kterého z toho tahám... takové rozhodnutí je definitivní už nejde vrátit zpět.
Přesto...moc díky za sdílení není to pro každého ale mě se to dotklo protože přijmout to že na svět pařím bylo těžké, ale pravdivé! A téhle jistoty se už nevzdám ne kvůli lidem.
01.06.2025 09:56:36 | uživatel smazán
Ta dívka by se Ti, Albo, velmi líbila. Měla neuvěřitelný tvůrčí potenciál a také psala básně. Bohužel měla i své skryté démony, kteří ji neustále obtěžovali.
Hranice mezi životem a smrtí je jako ostří nože. A jak píšeš, některá naše rozhodnutí ještě zvrátit jdou, a některá už ne.
Jsem moc rád, že Ty ses rozhodla správně. Přijala jsi, že sem patříš a že to má nějaký důvod, proč tu jsme. Myslím, že jenom s nadějí v sobě dokáže člověk žít.
01.06.2025 16:05:36 | malé srdce - Z.V.
Tohle je téma o kterém se těko mluví a píše ale, myslím že je to v životě třeba. Kamarád je synem méhi šefa, takže jsou bohatí. On je z toho ale nešťastný. Není jako zbytek rodiny má jisté překážky které mu brání aby mohl být uspěšný. Peníze má ale jsou mu k ničemu když není šťastný... Všichni kolem něj říkají že má nouzi z nadbytku, ale to je dle mého blbost! Myslím, že mu právě chybí to očem se bavíme. Pocit že jsem patří, že zde není jen proto že je jeho táta bohatý. Dle mého jehodně talentovaný jen ho zastíňuje uspěch jeho otce, na který nedosáhne a nevidí jiné cesty ...
Ke mě zas byl život velmi kritický protože nezapdám do systému dnešního světa, ve škole to bylo jakože dobrý a lidi mě nebrali moc vážně protože jsem pomalá a spoustu věcí mi dojde až časem. (Někdo mi třeba vypráví vtip já se sice směju, ale dojde mi až doma :)) )
Naučila jsem se zkrátka nad to všechno povznést a když někdo přijde a řekne - "Hej ty si divná". Se nažím pochopit proč to řekl a když to má dobrý důvod a inspirují se a když ne už si to neberu osobně, takoví názor za to nestojí.
Omlouvám se že jsem dlouhá, ale v něčem to pro mě je důležité a rozumím že ti ta dívka chybí taky by mi můj kamarád hodně chyběl... Okamžitě mu vždy vynadám že tahle přemýšlet nemá protože má rodinu a mě... Ale mumím chápat kdyby to neunesl i přesto že mi mě velice ranil - to ale pochpí jen člověk který stál na hraně života a smrti a díval se propasti do chřtánu.
Přeji všem silné nervy!
Díky moc Malé srdce snad ti můj komentář nevadí...
01.06.2025 17:33:02 | uživatel smazán
Velmi Ti děkuji, Albo, za sdílení Tvých vzácných postřehů. Mám pocit, že jsem o Tvém kamarádovi vlastně napsal báseň. Jmenuje se "Osamělý král" a zítra ji uveřejním. Peníze nám sice štěstí nikdy nepřinesou, ale je pravda, že se s nimi v tomto hmotném světě lépe žije. Skutečná hodnota je však o něčem úplně jiném.
Bývá zvykem, že když je někdo v něčem výjimečný, o to více podléhá kritice těch, kterým se méně dostává. A určitě nejsi pomalá, milá Albo. Jsi prostě svá a jdeš svým vlastním rytmem. A tak je to správné.
Vezmi si například želvu. Průměrná želva se nadechne jen 2-3krát za minutu, ale existují i takové, které se nadechnou jen jednou za několik minut, a přesto se dožívají úctyhodného věku. Nebo si vzpomeň na pohádku o závodu zajíce a želvy. Kdo vyhrál? Želva, protože šla za svým cílem vlastním tempem. Nevzdala se hned na začátku, i když se zdálo, že proti zajíci nemá šanci. Zajíc prohrál kvůli své pýše a nedostatku pokory. Měl ego větší než Himaláje, a proto ho porazila želva.
Vždy jde jen o naše vnitřní nastavení. Každý máme svou cestu a své tempo. Důležité je vytrvat a věřit si, bez ohledu na to, co si myslí ostatní.
01.06.2025 20:33:49 | malé srdce - Z.V.
Díky za tvá slova, těším se na tvou báseň Osamělý král :).
02.06.2025 09:00:06 | uživatel smazán
To je tak neskutočne silné! Ten jazyk, tie obrazy, tá emócia! Je to bolestivé, ale zároveň oslobodzujúce. Krásne, naozaj krásne!
01.06.2025 01:14:42 | IronDodo
Tato báseň, kterou jsem napsal, je silná i pro mne, protože je velmi, velmi osobní. Ta dívka zemřela před 17 lety a stále mi moc chybí.
Bylo pro mne docela těžké tu báseň vůbec napsat, protože jsem se vracel ke vzpomínkám na jedinečného člověka. V jednu chvíli jsem si už myslel, že ji ani nedokážu dopsat. Na konci jsem se už musel trochu odosobnit, jinak bych ji zřejmě ani nedokončil.
Děkuji Ti, IronDodo...
01.06.2025 15:56:11 | malé srdce - Z.V.