Pro kamaráda

Smrtí si zasloužit pozornost
A vynucenou přízeň,
Pokrytců ráj a divný host,
Vždy po objetí žízeň.

Jenž srdce jeho hřálo,
Teď srdci navždy chlad,
Jest na výsost se zdálo,
Přízrak a po majetku hlad.

Tak dlouhý je to průvod,
A opět klamné zdání,
Pro povzbuzení ducha
A vždy skromná přání.

Tak smuteční hosté vchází,
Rovnajíc stuhu na věnci,
Jen pravda v síni schází,
A úcta k milenci.

Jeden tu stuhu rovná
Jak nejlíp doprava,
A druhý zpátky
Ji kroutí zase doleva.

A nebožtík? Tiše spí.

V obleku poslední módy,
Píšťala varhan teskně zpívá,
Pod smutkem černé róby,
Jen do nebe se dívá.

A smutná píseň v srdcích hřímá,
S umělou slzou v zápětí,
A políbit se zdráhá,
Se samotou v pevném objetí.

A zvony silně bijí,
Pak ztichnou navěky,
Jen strachy se lží pojí
Z kadidla kouřem proklety.

Pláčem nic nezpravíš,
S láskou v srdci nalezen,
Až nad rozlitým mlékem,
Buď navždy vykoupen.