Na starém nádraží
si kratím dlouhou chvíli
než pojede můj spoj
tak mohu nerušeně civět
jak nákladní vlaky přepravují klády
do továrny na pilu
v červnovém odpoledni
kdy dusný kraj
připomínal roky nevětraný skleník,
a na nebi se splašila
stáda černých mraků
hrom z dáli zní
jako když se čelně srazí
naložené vagóny
jsem cestující ve vlaku
a hlava mi únavou klesá
jako po několikadenním flámu
občas mám dojem
že se mi snad rozletí
jako když vítr rozfouká
odkvetlé snítky pampelišek