Anotace: Smíření sama se sebou...
Robot loutka milá,
do šrotu se zahodila.
Rozbitá už byla...
Kam postavit se,
kde zaclání více?
Jako zabodená jehlice,
bolí zkřípnutá matice!
Pomohlo by trochu kovu
titanovou náhradu...
Tu shánět nemohu,
bylo by už po kovu...
Moc krásné Albo, báseň se mi velmi líbí. Líbí se mi ta křehkost v kontrastu s kovem robota. Tato Tvá báseň mě neuvěřitelně přitahuje a vidím v ní skutečnou poetickou hloubku.
09.07.2025 20:30:15 | malé srdce - Z.V.
Děkuji ti to mě moc těší - moc si vážím tvých slov a zastavení, milí motýlku :)
09.07.2025 21:21:49 | LuminarisAlba