Za zdmi
kde ticho křičí
dva muži sedí
co poznali dno
zamčení železnými klíči
Nejen hřích se trestá
ale i hrdinství bývá cesta
do vězení
Sedm plamenů granátu
legie psala jeho jméno
za odvahu medaile
soudí ho chladnokrevně vlastní země
Stíny se vlečou po stěnách ,
vinný,nevinný,
nikdo neodchází bez jizev
za srdce své dcery
dal by krev
stal se odsouzený
Nejen špína
bývá
vinna
to co bylo dáno soudem
stalo se jim osudem
neublížili svými pěstmi
přesto čin trestný...
za mříží
kde srdce krvácí
krev i čest
burácí
tam přátelství se neztrácí
a přesto že už nemají pouta
i nepokrevné
bratrství je poutá
a k sobě cestu najdou si...
Život uvnitř cely
stal se jim domovem
Dva příběhy
dva kluci
byli jeden druhému berlemi
Muži pevného slova
i činu
přátelství opravdová
dva břehy
v nedohlednu
společnou loď
zakotvili...
za mříží
kde srdce krvácí
krev i čest
burácí
tam přátelství se neztrácí
a přesto že už nemají pouta
i nepokrevné
bratrství je poutá
a k sobě cestu najdou si...
A i když už nemají pouta,
věrné přátelství navždy svobodně poutá.
Dva muži, dvě jizvy, jeden dech,
bratrství, co přežije smrt i hněv.