Jsi pryč teprv krátce,
a už teď mám v srdci trhliny a škrábance.
Duše mě bolí, hlava se točí,
myslím jen na tebe a to mi stačí.
Chci tě zpátky, chci tě tu mít,
je toho tolik, co ti chci říct.
Že mi chybíš, že mě to svírá,
a každá vzpomínka srdce mi trhá.
Pamatuju si tvůj smích,
ten klid v očích, co měl svůj tichý hřích.
Tvá slova byla jako hřejivý dech,
teď zůstává po nich jen prázdný vděk.
Vidím tvůj úsměv, slyším tvůj hlas,
jak kdybys tu stále byl s námi zas.
Ale ticho je hlasitější než kdy dřív,
a já nechci přijmout, že už nejsi živ.
...taky se neumím smířit se smrtí
a asi se to nikdy nenaučím, moc to bolí...
07.09.2025 22:55:03 | cappuccinogirl