Tekou

Stříbrná lana ze vzdutých mračen tekou

hlavní silnice se stane dravou řekou

na mých lících zanechává stopy smutek

a přitom jsem nevykonal špatný skutek

Již dvacet čtyři hodin soustavně prší

rok od povodní mám rozechvělou duši

před sedmou mě krákotem probudil havran

vedl si svou zaujatě - prostý zábran

Slzy mi stékají liknavě po tváři

vytanou tak jako vzpomínky na září

loňského roku v němž znělo tolik nářků

vyvěrá voda z mých očí z nebe jářku